Asambláž, 56,3 x 25,5 cm, datace 1977, signováno dole uprostřed Fára 77.
Konzultováno s PhDr. Reou Michalovou, PhD.
Přední český malíř, grafik a scénograf. Během nacistické okupace studoval na grafické škole Officina Pragensis u J. Švába, kterou absolvoval po studiu reálného gymnázia, kde ho učil Pravoslav Kotík. Vysokoškolská studia absolvuje na VŠUP u E. Filly a F. Muziky. Ve čtyřicátých letech vytvářel surrealistické koláže a objekty, sochy a reliéfy a pracoval s fotografií. V roce 1946 se stal nejmladším účastníkem 1. poválečné výstavy Československého umění v Paříži. V padesátých letech spolupracoval na sbornících surrealistické skupiny s K. Teigem, V. Effenbergerem nebo J. Istlerema v druhé polovině této dekády se zaměřoval především na geometricky stylizovaná zátiší. Blízce se přátelí s malířem Mikolášem Medkem. V šedesátých letech spolupracoval s významnými pražskými divadelními scénami. V polovině šedesátých let vytvářel asamblážové objekty z řemeslně vyrobených věcí, částí dřevěného nářadí ap. Proslulé jsou také jeho výtvarné práce inspirované jazzovou hudbou, které jsou charakteristické rytmem a černými konturami. V další fázi tvorby vytvářel reliéfy na dřevěné podložce, kde asamblážoval sklářské formy, židle, stolky a jiné předměty. V asamblážích Plechomluva užíval zejména prvky zrezivělého železa. Ve figurativní malbě byl kromě již zmíněného surrealismu ovlivněn také dílem Picassovým. Jeho díla se těšila velkému uznání doma i v zahraničí a jsou zastoupena v českých i světových veřejných sbírkách.
Výstava v Muzeu Kampa na přelomu roku 2015/2016 představila Fárovo dílo jako zajímavý fenomén doby, stejně jako jeho práci připomněla retrospektiva konaná v Jízdárně Pražského Hradu v roce 1999. Fára patří mezi přední představitele umění 60. let XX. stol.
Autor viz Ch 2/211, NEČVU 1/170.